Vážení návštěvníci,

Muzeum Hogwarts, které začala budovat mrzimorská kolej koncem roku 2008, bylo otevřeno v lednu 2009.

Muzeum se bude ještě dále doplňovat, proto jsou tu i některé sály, v nichž máme vystaveny ne úplně dokončené exponáty. Ale věříme, že naše Muzeum bude žít dál a rozvíjet se, aktualizovat se o nové události a obohacovat se o nové objevy, které učiní a vypátrají naši archiváři, archeologové a historici. Až přijdete příště, bude tu zas něco nového.:)

Sophia Glis Glisová, správkyně muzea (adresa e-sovince: sophia.glis#zavináč#gmail.com)
Kim Sarah Reevesová, asistentka správkyně muzea (adresa e-sovince:kimviridis#zavináč#gmail.com)

sobota 17. ledna 2009

Čarointerview s vítězkou Sedmiboje Léto 08 - Phillipou O Connel

Čarointerview s Phillipou O Connel




Ahoj Phill :)
Vím o tobě, že ses minulý školní rok stala druhou vítězkou Sedmiboje, takže náš rozhovor se bude týkat hlavně toho.
Ahoj Fel, budu se snažit odpovědět na veškeré otázky, jen prosím se neptej na číslo bot zdejšího šéfkuchaře skřítka, to už si vážně nepamatuji:)


1. Co tě vůbec přimělo se přihlásit? Byla to vrozená ctižádost nebo v tom snad hrála roli vidina tučné peněžité odměny?
No pro mě to byla především výzva s velkým V. Výzva překonat sama sebe a ukázat svou literární stránku celému hradu. Jedná se přece o prestižní bradavickou soutěž! Peněžitá odměna není zanedbatelná, to víš, že každý byl paf z takové částky... ani já nejsem výjimkou.


2. Přišly ti úkoly těžké, nebo spíš pracné, nebo jaký jsi z nich měla pocit? Bavilo tě to?
Úkoly byly různorodé, snažila jsem se každý pojmout a napsat jiným způsobem, a tak jsem neměla čas se znudit. Ale je pravda, že v posledních týdnech sedmiboje jsem už byla unavená..a taky kdo nebyl?


3. Který úkol se ti zdál nejlehčí, a který naopak nejtěžší?
Nejlehčí bylo pro mě kreslení Panheonu, nejtěžší pak první úkol, tématicky zaměřený na Zeměplochu, kterou ze srdce ..ehm, ráda nemám. Nesmím ale zapomenout na úkol, u kterého jsem se nejvíce pobavila – muzikál, i když po uveřejnění rozpoutal žhavé diskuze.


4. Můžeš nám ty diskuze trošku přiblížit?
Kontroverzní se staly vložené přímé hudební ukázky. Ve většině byl kladen důraz na melodii, ale některé ukázky byly vystřižené a jejich text se objevil ve vypracování. To byl kámen úrazu, byla jsem nařčena z kopírování.


5. Ale porotě to nakonec nevadilo, ne?

Ne, byl nakonec hodnocen celkový dojem a já v tomto kole zvítězila. Tyto ukázky se totiž přímo vázaly k ději a dodávaly tu správnou atmosféru...nikdy nezapomenu na madam Ansí, jak zpívá na stole ve VS, že dneska budeme mít diskohrátky:)

6. Byla jsi spokojena s hodnocením poroty, nebo si myslíš, že by sis třeba zasloužila někde přidat nebo naopak, že tě někde přecenili?
S porotou jsem naprosto spokojena, nemám výhrady:)


7. Je zbytečné se ptát, jestli si měla z vítězství radost, že?:) Takže se zeptám, co tě na tom, že si vyhrála Sedmiboj nejvíc potěšilo?
Když se ke mně dostala sova s touto ohromnou zprávou, byla škola zcela zaškrněna a já se nacházela na kouzelnickém soustředění v Chotěboři. V tu chvíli mě strašně mrzelo, že nejsem ve VS a neoslavuji se svými blízkými. A z čeho jsem měla největší radost? No přece, že jsem to dokázala:)) A taky, že pohádky mají opravdu šťastné konce.


8. Po Sedmiboji si z Hog tak trochu zmizela, dokonce si byla chvíli v mrazáku, co tě k tomu přimělo? Stýskalo se ti po hradu a jeho obyvatelích?
To je pravda, ztratila jsem ze po konci školního roku, trochu jsem cestovala a hodně se učila. A následně i hodně pracovala. Nahrnulo se toho nějak moc a já nestíhala navštěvovat hrad tak často, jak bych chtěla. Proto jsem požádala o dobrovolný exil na Sibiř. A řeknu ti, už první den se mi stýskalo...


9. Na závěr se zeptám, jako vítězka Sedmiboje bys měla mít vlastní čokoládovou žabku, už je hotová? Pokud ne, už víš, co si vezmeš na sebe na focení?:)
Tak čokoládová žabka ještě hotová není, i přes vzkazy, které přilepuji našemu panu kolejnímu na dveře, ale pevně věřím, že jednoho dne si udělá čas a žabku vyrobí. Samozřejmě jsem uvažovala, jako správná havraspárská slečna, co si vezmu na sebe...bude to asi jedna z mých typických variací s dlouhou sukní a šálou...prostě typická Phillipa O Connel.


10. A poslední otázka, kdybys před přihlášením věděla, co tě čeká, šla bys do toho?
No jasně, že šla...všechna ta dřina stála za to :)





Za rozhovor děkuje Felicitas Frobisherová

Žádné komentáře:

Okomentovat