Psal se rok 2008, kdy k nám do Prasinek několik dnů před Vánoci přicestoval Troll. Vypadal děsivě, muž, chci říci obr, jako hora - křemen, řekla bych. A zuby z pravých diamantů. Děsivý pohled, jen kdyby neměl na hlavě čepici Otce prasátek a neustále si nezpíval koledy.
Těsně za magickou cedulkou oznamující vstup do městečka, rozložil si ohromný zelenobílý stan, ze kterého se neustále ozývalo cinkání. Prvních několik zvědavců nahlédlo dovnitř a nestačilo se divit. Stan byl plný stromků a stromečků, různých druhů a velikostí a Troll s veselou písničkou o chystaném příletu Otce prasátek na saních tažených divočáky zdobil stromečky ozdobami, cukrovím, svíčičkami a řetězy. To smíchané s jehličím a neodmyslitelným Trollým odérem vytvářelo tak silnou vůni Vánoc, že zvědavci začali nadšeně poskakovat a hned tu novinu běželi říct ostatním. Netrvalo dlouho, a troll konečně otevřel svůj stan, kde si všichni, kdo na to měli, pořídili stromeček. Ten se dal sehnat za pětici kartiček zelené barvy, co do svých Fazolek Tisíckrát jinak přimíchal pan Bertík a o kterých se dříve obyvatelé hradu jen domnívali, k čemu pak asi slouží. No teď měl každý svůj stromeček, který na Štědrý den nádherně svítil. Záhy Troll svůj sortiment ještě rozšířil a začal prodávat cukrové hůlky, co mají tu moc, že dokáží kouzelníka na chvíli proměnit na skřítka. Je to vskutku ohromná legrace. :)
pro muzejní katalog Iva WildDragon
Žádné komentáře:
Okomentovat